Krvácení do mozku, epidurální krvácení, epidurální hematom

Popis epidurálního hematomu

Fyziologie (jak to má fungovat)

Mozkové pleny jsou tenké vazivové blány obalující mozek. U savců popisujeme tři pleny, a to omozečnici, pavučnici a tvrdou plenu. Slouží k ochraně citlivých nervových struktur a částečně i vyživují nervy pod nimi. Mezi tvrdou plenou a lebečními kostmi vzniká dutina, která se postupem věku zmenšuje vlivem přirůstání tvrdé pleny ke kostem.

Etiopatogeneze (příčina a mechanizmus onemocnění)

Epidurální hematom vzniká vylitím krve mezi tvrdou plenu mozkovou a kosti lebky. Nejčastěji vzniká z tepenného krvácení.

Krevní výron postupuje cestou nejmenšího odporu, a tudíž tlačí na mozek, což může mít za následek například poruchu vědomí, parézu či poruchu řeči.

Příčiny

• poranění hlavy, úraz
• otřes mozku, komoce mozková (krátkodobá ztráta vědomí, mdloby, bolest hlavy, může se objevit zvracení, dezorientace a ospalost)
• cévní mozková příhoda, mrtvice mozku (strach, zmatenost, pokleslý jeden ústní koutek, jazyk k jedné straně, poruchy řeči, necitlivost jedné poloviny tváře, poruchy vidění, bolest hlavy, poruchy paměti, motání hlavy, poruchy pohybu jedné poloviny těla, ochrnutí)

Příznaky

Motáním hlavy až ztráta vědomí, hemiparéza (znehybnění levé či pravé poloviny těla) nebo poruchy řeči.
Jedním z dobře patrných příznaků je také rozdílná velikost zornic.

Komplikace

Epidurální hematom je velmi nebezpečný, protože přichází až s určitou prodlevou po případném úrazu hlavy a pacient v první chvíli nemusí vnímat vůbec žádné příznaky. Pokud se ale krvácení včas nezastaví a hematom není řešen, může dojít až k úmrtí pacienta vlivem tlaku krve na mozek.

(Informační zdroje stránky)